Sezení – aktivita, která se na první pohled zdá být zcela neškodná. Vždyť co je na tom? Pohodlně se usadit k práci, ve škole nebo doma u televize. Ale co když vám řeknu, že sezení může být stejně škodlivé jako kouření? A že tím, že prosedíte většinu dne, riskujete víc, než si myslíte?
Pojďme si to rozebrat. V tomhle článku se dozvíte, proč je sezení tak problematické, jak ovlivňuje vaše tělo a mozek, a hlavně – co s tím můžete udělat, i když si bez sezení svůj den neumíte představit.
Sezení: Moderní návyk, který tělo nepřizpůsobilo
Naši předkové seděli jen tehdy, když to bylo nutné. Miliony let jsme se vyvíjeli v pohybu – lovili jsme, sbírali potravu a ujít desítky kilometrů za den bylo běžné. Zkrátka, tělo je postavené na pohyb, ne na stagnaci. A pak přišla moderní doba. Stoly, židle, gauče. Průměrný Čech dnes prosedí přes pět hodin denně, někteří i osm a víc. Vaše tělo na to ale pořád reaguje, jako kdybyste byli nemocní nebo zranění.
Co se děje s vaším tělem, když dlouho sedíte?
Když se posadíte na delší dobu, tělo přepne do úsporného režimu. A to není jen o tom, že se „nic neděje“:
- Metabolismus se zpomaluje. Produkce enzymu, který spaluje tuky, klesá. To znamená, že kalorie, které byste normálně spálili, se místo toho ukládají jako tuk.
- Svaly ochabují. Nejvíc na to doplácí hýždě, záda a břicho – zkrátka ty svaly, které vás drží vzpřímené a v pohybu.
- Zhoršuje se držení těla. Špatná pozice na židli přetěžuje páteř, ramena a kyčle.
A to není všechno. Sedění má dopad i na váš mozek. Snížený průtok krve zpomaluje přísun kyslíku. Výsledek? Únava, snížená schopnost soustředění a vyšší hladina stresového hormonu kortizolu.
Dlouhé sezení a srdeční onemocnění: Skryté riziko
První důkaz o tom, že sezení škodí zdraví, přišel už v 50. letech. Britský lékař Jeremy Morris zjistil, že řidiči londýnských autobusů mají vyšší riziko srdečních chorob než průvodčí, kteří tráví většinu dne na nohou. Novější studie ukazují, že sedavý životní styl může zvýšit riziko vysokého krevního tlaku, cukrovky a dokonce i některých druhů rakoviny. Sezení doslova zkracuje život.
Jak se bránit? Malé kroky, velké rozdíly
Dobrá zpráva je, že i když kvůli práci nebo škole musíte většinu dne sedět, můžete to kompenzovat. A nepotřebujete k tomu hodiny času ani speciální vybavení.
- Pravidelně vstávejte. Nastavte si připomínku a každých 30 minut vstaňte, projděte se, protáhněte záda.
- Zařaďte pohyb. I pouhých 40 minut fyzické aktivity denně dokáže zmírnit dopad dlouhého sezení. Ideální jsou cviky jako dřepy nebo mrtvý tah, které posilují celé tělo.
- Změňte pracovní návyky. Pokud to jde, pořiďte si výškově nastavitelný stůl. Střídejte sezení a stání.
Sedět méně, hýbat se víc
Zní to banálně, ale čím méně času prosezeného, tím lépe. Tělo je jako stroj – když ho necháte stát na místě, začne se opotřebovávat. Když ho ale rozjedete, odvděčí se vám energií, zdravím a lepší kondicí.
Udělejte první krok ke změně. Zvedněte se teď hned, protáhněte se a naplánujte si, kdy se budete hýbat. Vaše tělo vám za to poděkuje – a vy to poznáte na svém zdraví i náladě.
Chcete vědět víc? Objednejte si komplexní diagnostiku a zjistěte, jak nastavit svůj pohybový režim tak, aby seděl právě vám. Život je příliš krátký na to, abychom ho proseděli. 😊
